Exhibition: Formats of Transformation 89 - 09 / Seven views on the new Czech and Slovak identity
Type: Group
Date: 2009/11/17
Duration: 2010/01/17
Gallery: The Brno House of Art, Brno, Czech Republic
WWW: www.dum-umeni.cz
PRESS RELEASE:
FORMÁTY TRANSFORMACE 89–09 / Sedm pohledů na novou českou a slovenskou identitu
Koncepce projektu: František Kowolowski
Kurátoři: V. Beskid, K. Císař, A. M. Chisa, M. Koleček, M. Pachmanová, M. Polášková, T. Pospiszyl
Cílem projektu Formáty transformace 89–09 je pomocí uměleckých a teoretických prostředků popsat a interpretovat změny v české, respektive středoevropské společnosti, k nímž došlo mezi léty 1989 a 2009.
Sedm kurátorů – Michal Koleček, Martina Pachmanová, Anetta Mona Chisa, Vladimír Beskid, Karel Císař, Marie Polášková a Tomáš Pospiszyl – si ve svých projektech kladou otázku, zda lze pomocí umění a teorie reálně utvářet kulturně-sociální a politický prostor. Pro většinu dnešních umělců jsou nezbytností angažovanost a kritické zkoumání reality. Současnost umělcům umožňuje přistupovat k výtvarným tématům nikoli jen tím, že zpracují „formy a předměty“, ale také tím, že proniknou do systému, převezmou nástroje daného systému, „formátu“ (šíření informací, politika, gender…); na základě estetických a sociálních daností pak umělci vytvářejí jakési „transformační ideogramy“.
Nicolas Bourriaud ve své knize Postprodukce klade před současným umělcem otázky typu „jak číst svět?“, „jakými nástroji lze porozumět světu?“ „jak kritizovat svět?“. Nic nelze účinně kritizovat – a ostatně ani pochopit – zvenčí. Abychom mohli přistoupit ke kritice věci, případně podniknout pokus o její změnu, musíme nejprve poznat, napodobit, zpracovat, v mnoha případech zcela převzít její formát. „Napodobování či přebírání těchto formátu (neboli systémových forem) mívá v pojetí umělců často charakter subverze, což je metoda účinnější než diskurz „frontálního odporu.“ Vždyť jak řekl Jacques Lacan, opravdová kritika je kritika existující skutečností právě prostřednictvím jí samé“.1
Projekt Formáty transformace 89–09 by měl ukázat, nakolik jsou pojmy jako kritika, subverze, ironie, odpor, odmítání… obsaženy v uměleckých postojích a projevech posledního dvacetiletí. Dochází ve vztahu umění-společnost k progresivní transformaci? Má umění významnější dopad na chod společnosti? Nebo jsou umění a realita „mimoběžné“ a jejich vzájemné ovlivňování je pouze relativní? Zejména v postkomunistickém středoevropském prostoru (jde nám zejména o bývalé Česko- Slovensko) jsou modely vybudované na těchto úvahách velmi nestabilní – popis této definiční nejistoty je jedním ze základních témat projektu.
1 Nicolas Bourriaud, Postprodukce. Tranzit 2005